Voják, dívka a odstředivka

Potkal voják v poli dívku,
dívka hořce plakala,
že ztratila odstředivku,
sama hovor začala.

Oči se jí lesknou okrem,
dívka stojí jenom tak
(že má všechno prádlo mokré).
Kdo osuší její zrak ?

Vojáka ten smutek mrzí,
osušit je třeba slzy !
Voják ale netroufá si,
dívka pláče z plných plic.

Utěšuje voják dívku,
copak o tu odstředivku !
Někdy dívka vaší krásy
zratí v polích ještě víc.

V měkké trávě, jako němá
dívka sedět zůstala:
Ráda ztratím to, co nemám,
tralalalalalala.

---
neznámý autor