Provydiza Nět

Děvčátko s mašlemi usnulo na louce
Nad hlavou motýli tančili lehounce
A stínem na tváři přikryl jej rozrazil
Ze žáru od slunce divný sen vyrazil

Snášel se dolů k ní, zalehl jí čelo
Přečetl myšlenky, pohladil tělo
Proniknul jí k srdci, do duše a citu
A začal se jí zdát a zdál se bez soucitu

Zdál se jí o hračkách, zdál se jí o mámě
Co umí pohladit tak něžně, tak náramně
Zdál se jí o škole, ale jenom krátce
Mnohem dýl byla s ním princeznou v pohádce

Zdál se jí o princi, co zlíbal ve spaní
Šípkovou Růženku zakletou do trní
Zdál se jí o vráskách na otcově tváři
Trpělivý rukopis tak vzdáleného stáří

Děvčátko s mašlemi usnulo na louce
Motýli odtančí zas jinam za sluncem
Sen zvolna odlétá za jinou dívkou spát
Usnula tu sedmiletá, probouzí se - osmnáct !

---
P. Růžička, 1993