Provydiza Nět

DEMO-DOMA 1996, MP3
Jde člověk jarem zmámen a kolem ptáků hlas
Ten člověk právě vyšel z ráje a doufá, že se vrátí zas
V žilách bouřlivá krev a první hříchy mládí
Jde vesel - na rtech zpěv, který všechny rozdovádí

Už jaro zvolna mizí a slunce pálí víc
Člověk jde jinou zemí cizí, pořád zpívá z plných plic
Na létem rozpálené pláži mocný příboj léta smývá
A za dveřmi je září, co ještě plné síly bývá

Na stromech listí zlátne a mlha padá níž
Když člověk zpívá, písní mládne, však čas těžko zastavíš
Vzpomínky už blednou na pozadí mraků
Pak se jednou k nebi zvednou s hejny tažných ptáků

Jde po sněhové pláni, už se mu krátí dech
Bílou hlavu sklání, je slyšet tichý vzdech
Pak se zahledí do kraje a písničku si zpívá
Že je zase blízko ráje, jen pár kroků zbývá

---
J. Raštica, 1993