Provydiza Nět

Přišlo mi přání z velké dálky
Nadepsané mou adresou
Dívčí ruka ho vložila do obálky
S nadějí, že mi ho pošťáci přinesou
A tak otvírám tu obálku
Už vidím, je to přání k narozeninám
Už vidím nadpis vymalovaný
A tak čtu a přitom vzpomínám:

Chci ti jen poslat malé přání
A v něm se zmínit o mnohém
O nadějích a o zklamání
O smutku skrytém za rohem
O tom, co je a není hřích
O tom, že láska vzplane ve všech ročních obdobích
O tom, že lež je sladká, i když není
A že nemá být čas na trápení
A že se více hodí smích

Nakonec bych se chtěla ještě zmínit
O bosých nohách v letní trávě
O tom, jak život můžeš zvládnout jednoduše
O tom, jak život zvládnout hravě
A mít jen nebe nad hlavou
A kapsu prázdnou, děravou...

To, že můžu číst tenhle dopis
Je vlastně velká souhra náhod
A tak děkuji všem poštám a pošťákům
A sám pro sebe si schovám návod
Jak mít dobrou náladu i když prší
I když je venku bláto
Vždyť už jen kvůli přáním
Žít stojí za to...

---
J. Raštica, 1988