text: Jiří Raštica

Autorem textu je Jiří Raštica

Jarní bouřka

DEMO-DOMA 1996, MP3
Venku se stmívá, slova zazvoní, cinknou do oken
Jako by chtěly říct, že teď se něco bude dít
Lehko se zapomíná, jen ticho před bouří válí se po strunách
Soumrak se světlu blesků brání a ze všeho jde strach

Je ticho před bouří
I ptáci zpívají dnes nějak míň
Jen z desky gramofonu linou se tóny písní
Co zpívaly se dřív

Venku se stmívá, vítr ohýbá koruny ořechů
I stará lípa před tou silou větve naklání
To už tak bývá, jen dým z cigaret plíží se po stěnách

Běsi

Všechno prý započal veliký třesk
Tmou projelo světlo a přišel i blesk
V ruce jen kámen a v té druhé šíp
Pak s bronzovou dýkou snad šlo to už líp
Pár nepsaných zákonů a ochota dát
Kus ze svého sousta i když budu mít hlad
Když Daidalos s Ikarem k nebesům vzlét
Nemohli tušit, jak bude vypadat svět

Ze špinavých oken paneláků sčítáme galaxie
Lovíme ryby a hejna ptáků
A bůh ví, zda v nás ještě srdce bije
Dávno nevdechujem jen hvězdný prach
Ale i tovární kouře a smog na cestách
Kdyby praotec Čech viděl ten běs
Raději by rychle se vrátil tam, kde leží dnes

Morová rána

DEMO-DOMA 1996, MP3
Do ticha vozka pobízí hřebce
Nutí ho táhnout přesto, že nechce
Pod koly vozů blátivá cesta
Nemohou zastavit, nemohou přestat

Když budík ráno do sna zvoní
Vstávám jak z pod kopyt koní
A černé mraky dál letí na jih
Pozdravit ptáky tam v teplých krajích

Zástupy nuzných železnou branou
Vjíždějí do tmy a věří, že vstanou

Mlha se plouží po ulicích
Ve všech vlacích cestující
Tvářící se nasupeně
Se prodávají k lístkům v ceně

Do ticha vozka pobízí hřebce
Nutí ho táhnout přesto, že nechce

Syndikovat obsah